Nassfeld

Nassfeld je jedno z těch středisek, která si čeští lyžaři zamilují rychleji, než by čekali. Není to tyrolská módní přehlídka, není to ledovcový trenažér ani rodinný skiareál pro úplné začátečníky. Nassfeld je hlavně velká, slunečná a velmi lyžařská aréna na rakousko-italské hranici, kde se skvěle kombinuje korutanská pohoda, dlouhé červené sjezdovky, moderní lanovky a jižní, skoro italská, atmosféra. Statisticky má o 100 hod slunečního svitu více než ostatní rakouská střediska, a to je lákadlo, kterému se těžko odolává. 

Jeho nejsilnější karta je však poloha. Z Moravy a ze Slovenska se sem jede příjemněji než do západního Tyrolska. Cesta je bez nekonečného posouvání kolem Mnichova, Linze a Salcburku nebo přes nejvytíženější tahy směrem k Brenneru. Získáte navíc báječný pocit, že jste už opravdu v jižních Alpách. A přitom nemusíte obětovat dva dny života cestě.

Lyžařsky je Nassfeld nejzajímavější pro dobré rekreační lyžaře, carvingové jezdce a sportovnější rodiny. Převaha červených tratí není náhoda ani marketingová nálepka – sjezdovky jsou často dlouhé, členité, místy užší a mají rytmus. Kdo rád jezdí oblouk za obloukem, ráno po manšestru a odpoledne na slunci, bude se tu cítit výborně. Hlavní osou areálu je Millennium Express z Tröpolachu, díky kterému lze bydlet dole v údolí a přesto se rychle dostat do srdce střediska. Nahoře pak doporučujeme nespěchat jen po hlavních trasách, ale projet si partie kolem Gartnerkofelu, Rudnigsattelu a Tressdorfer Höhe, kde se otevírají výhledy i směrem k Itálii.

Polemika začíná ve chvíli, kdy se Nassfeld prodává jako univerzální středisko pro všechny. My bychom byli opatrnější. Pro úplné začátečníky a malé děti může být areál méně přívětivý než třeba Katschberg, Turracher Höhe nebo některé menší korutanské areály. Modré tratě tu sice jsou, ale celkový charakter střediska je sportovnější. Rodiny s menšími dětmi by měly dobře volit ubytování a denní rytmus: ideální je držet se klidnějších částí kolem Tressdorfer Alm, případně vyrazit na svah dřív a neplánovat návrat do údolí v největší odpolední špičce. Sjezd Carnia do Tröpolachu je krásný a dlouhý, ale na konci dne může být úzký, tvrdý, rozbitý a pro unavené lyžaře nepříjemný. Slabším jezdcům bychom v horších podmínkách bez váhání doporučili sjet dolů kabinou.

Další nevýhodou Nassfeldu jsou ranní fronty u nejdelší kabinové lanovky v Alpách - Millennium Expressu. V běžných dnech to nemusí být drama, ale v hlavní sezoně, o víkendech a během prázdnin se z rychlé nástupní brány do areálu může stát místo, kde ráno ztratíte 20 až 40 minut. Tady tedy zvažte zda přijet opravdu brzy, si dopřát luxus ubytování výše na Sonnenalpe či v Sonnleitn, kde se vyhnete rannímu údolnímu trychtýři. Za ski-in/ski-out polohu v 1.600 mnm je nutné si připlatit. Nassfeld už dávno není levný tajný tip; kvalitní hotely na svahu a v hlavních nástupních místech cenově odpovídají popularitě střediska. Rozumnější poměr ceny a výkonu obvykle najdete v Tröpolachu, Hermagoru a okolních obcích v Gailtalu.

To, co Nassfeld výrazně odlišuje od řady rakouských konkurentů, je gastronomie a atmosféra. Na svahu se potkává rakouská hutnost s italskou lehkostí: kaiserschmarrn, těstoviny, espresso, prosecco, slunečné terasy a uvolněnější tón než v mnoha severnějších alpských údolích. Nečekejte velkolepé après-ski ve stylu Ischglu. Tady je lepší dát si dlouhý oběd na terase, odpolední drink s výhledem a večer dobrou večeři než honit diskotékovou senzaci. Pro páry a skupiny přátel, které chtějí lyžovat naplno a večer dobře jíst, je to velmi silná kombinace.

V širším srovnání bychom Nassfeld doporučili klientům, kteří zvažují například Schladming, Obertauern, Bad Kleinkirchheim nebo Katschberg. Proti Schladmingu je Nassfeld jižnější, slunečnější a z Moravy často praktičtější. Proti Obertauernu je obvykle méně vysokohorský a méně sněhově neprůstřelný v extrémech, ale působí pestřeji a příjemněji pro celodenní pobyt na svahu. A je také levnější. Proti Bad Kleinkirchheimu má kompaktnější areál a modernější dojem, zatímco Bad Kleinkirchheim vyhrává pro lázeňsky laděnou dovolenou. Proti Katschbergu je Nassfeld větší a zajímavější pro dobré lyžaře, ale Katschberg bývá přehlednější pro rodiny s menšími dětmi.

Počasí je kapitola sama pro sebe. Nassfeld těží z jižního mikroklimatu, ze slunce a zároveň z adriatických srážek, které mu umí dodat hodně sněhu. Když se ale počasí pokazí, umí být na hřebenech větrno, mlhavo a nevlídno. V takových dnech se kouzlo prosluněného jihu rychle ztratí a některé lanovky mohou být omezené. Většinou je však počasí silnou stránkou Nassfeldu.

Běžkaři a nelyžaři tu nejsou úplně mimo hru. V okolí Hermagoru, Weissensee a v korutanských údolích se dá při dobrých podmínkách najít běžkování, zimní procházky i výlety k jezerům. Přesto platí, že Nassfeld-Hermagor je především sjezdové středisko. Pokud je hlavním cílem wellness a klid, podívali bychom se i na Bad Kleinkirchheim. Pokud chcete maximální sněhovou jistotu a nevadí vám drsnější vysokohorský charakter, dává smysl Obertauern. Pokud ale hledáte velké, slunečné, sportovní a dobře dostupné středisko s chutí Itálie na rakouské straně Alp, Nassfeld patří k nejlepším tipům v celém jižním Rakousku.