Report ze střediska Zell am See

Kam a kdy na lyže

Pro letošní alpskou dovolenou jsme hledali středisko, které by bylo dobře dostupné autem z Prahy, poskytovalo různé možnosti pro náročnější lyžaře a v neposlední řadě bylo dostatečně moderně vybaveno. Ubytování jsme našli přes internet v malé vesničce nedaleko od Zell am See, odkud bylo možné zajet na lyže do Zell am See, Kaprunu, Saalbachu nebo i Kitzbühelu.

S ohledem na lepší dostupnost jsme nakonec zvolili první dvě střediska. Díky tomu, že jsou propojena jedním skipasem, jsme mohli každý den volit vhodný areál podle aktuální předpovědi počasí.

Na Kaprun jsme nakonec vyrazili jen dvakrát, zbylou část týdne jsme strávili v Zell am See (lyžařský areál Schmittenhöhe). Termín dovolené připadl na konec ledna, kdy zde ještě není hlavní sezona. To bylo znát zejména na sjezdovkách, lanovkách bez front, poloprázdných parkovištích apod. Svou roli sehrálo patrně i počasí – ještě den před naším příjezdem bylo několik stupňů nad nulou a velmi málo sněhu.

První třetinu našeho pobytu chumelilo a napadlo poměrně dost čerstvého sněhu, sjezdovky nebyly kvůli tomu příliš upraveny, ale lyžovalo se dobře. Pak následovaly dva krásné slunečné dny, které jsme využili k návštěvě ledovce, a posléze přišla opět obleva. Hodnocení vybraného střediska jistě ovlivnily i tyto podmínky. Předpokládáme, že v plné sezoně a za dobrých sněhových podmínek bude bezpochyby lákat mnohem více lyžařů, než tomu bylo během naší dovolené.

 

Popis střediska

Lyžařské středisko v Zell am See poskytuje dostatek prostoru k vyžití pro lyžaře všech kategorií: na své si tu přijdou jak rodiny s dětmi nebo začátečníci a rekreační lyžaři, tak i náročnější sportovní jezdci. Středisko se zvedá nad zellským jezerem ve výšce 700 až 2000 m. n. m. a na nejvyšší vrchol jménem Schmittenhöhe vás lanovky vyvezou z několika stran.

Nástupní místa jsou celkem tři:

• Areitbahn I – nástupní místo leží na okraji Schüttdorfu, je zde zastávka vlaku, stanoviště skibusů i místních postbusů a také velkokapacitní parkoviště. Na tuto lanovku navazují další dvě se stejným názvem – Areitbahn II a Areitbahn III, cestou nahoru je třeba jednou přestoupit.

• CityXpress – je umístěno přímo v Zell am See, cca 100 metrů od centra, součástí je kryté podzemní parkoviště; po cestě na vrchol je však třeba dvakrát přestoupit a střední část cesty zajišťuje čtyřsedačková lanovka;

• TranssXpress – začíná v obci Schmittental položené dále od jezera, v kotli přímo pod vrcholem Schmittenhöhe. Paralelně s touto lanovkou vede ještě jedna kabinová lanovka s názvem Schmittenhöhebahn, jejíž podobu má na svědomí společnost Porsche (rozhodně stojí za to se na ni podívat).

Na všech jmenovaných parkovištích je k dispozici úschovna lyží, půjčovna, informační kancelář apod. Parkování v celém centru je zdarma. Ke všem třem spodním parkovištím se lze ze sjezdovek dostat na lyžích (nicméně v případě horšího počasí je třeba počítat v dolních částech sjezdu s nahrabaným, zčásti roztátým těžkým sněhem). Nejstrmější svahy spadají do Schmittentalu – je na nich také největší podíl černých sjezdovek (celkový počet černých kilometrů je úctyhodný: 25 ze 77).

 

  

 

Propojená střediska, doprava

Pokud by vám lyžování v Zell am See nestačilo, je možné využít skibusy a vcelku rychle se přepravit na Kaprun do střediska Kitzsteinhorn, nebo Maiskogel. Tato dvě střediska mají společné vícedenní skipasy se střediskem Schmittenhöhe. Skibusy jezdí zdarma několikrát denně a začínají a končí na hlavním parkovišti na Areitbahnu. Sem se lze skibusem dostat přes místní vesničky až z Mittersillu (což ocení ti, kdo nenajdou ubytování přímo v Zell am See). Za zmínku stojí i možnost využít místní úzkokolejnou lokálku směrem do Krimlu ležícího na západ od Zell am See, která je pro lyžaře s permanentkou také zdarma (podmínkou je nástupní nebo výstupní stanice Areitbahn nebo Zell am See). Vlaky jsou moderní a jezdí každou hodinu. Jízdní řád vlaků pak doplňují místní postbusy (v přehledech, které jsou k dispozici na všech infocentrech, bývají obě možnosti zaznamenány dohromady v rámci jednoho jízdního řádu).

 

Lanovky

Pokud jde o lanovky, jistě patří k největším plusům střediska. Ve srovnání s jinými velkými alpskými středisky jsou totiž ty nejlepší sjezdovky pokryty nejpohodlnějšími, nejrychlejšími a nejkapacitnějšími lanovkami, což urychluje provoz na sjezdovkách a v neposlední míře poskytuje lyžařům dostatečný (jinde až neobvyklý) komfort. Některé z hlavních lanovek jsou letos v provozu poprvé, jiné jsou čerstvě zmodernizované. Náročnější lyžaři jistě ocení vyhřívané polstrované sedačky, automatické otevírání zábran a krytů nebo speciální zábrany pro děti. Zvlášť doporučujeme projet osmisedačkovou lanovku Glocknerbahn, kolem níž vede i velmi pěkná široká sjezdovka (obojí je nové). Celkem zajišťuje provoz v areálu 12 vleků (výhradně kotvy), 10 sedaček, 4 kabinky (běžně označované jako vejce) a 2 velké kabinové lanovky. Jak již bylo řečeno, provoz je vcelku bezproblémový, svižný, s frontami jsme se setkali jen úplně dole na nástupních místech a nikdy netrvaly déle než 5-10 minut. Běžné jsou zvláštní vchody pro jednotlivce u nástupů do kabin, které slouží pro doplnění volných míst v kabinkách. Nástupy a výstupy probíhají samozřejmě pod dohledem místních vlekařů.

 

  

 

Sjezdovky

Středisko Zell am See je pokryto celkem 77 kilometry sjezdovek, jejichž náročnost je vyvážená: můžete využít 25 km modrých, 27 km červených a 25 km černých tratí. Barevné značení vcelku odpovídá. Černé sjezdovky mají mezi ostatními velký podíl a i podle našeho hodnocení jsou opravdu černé (což také nebývá v alpských střediscích časté). Naopak pozor na některé modře značené tratě (např. čísla 3, 4, 5) – jsou skoro na šlapání, pokud jde o sklon (na některých úsecích je to rovně nebo i mírně do kopce). Příjemné je, že díky vhodnému rozložení lanovek se nikde ve středisku nekumulují lyžaři, není třeba čekat fronty při nástupu a na sjezdovkách je dostatek prostoru. V níže položených místech však častěji narazíte na lyžařské školy a skupiny začátečníků. Naopak v horních částech střediska jsme lyžovali takřka bez omezení a v jasnějších dnech jsme měli štěstí i na pěkné výhledy na okolní štíty. Kromě výhledu do dálky stojí za zmínku i pohled dolů na zellské jezero. Přestože nám počasí nepřálo, jak bychom chtěli (v prvních dnech silné chumelení, v posledních zase silná obleva), byly v provozu všechny lanovky i vleky.

 

Snowpark a jiné atrakce

Kromě obyčejného sjezdovkového polyžování nabízí areál možnost vyžití ve funparku – sice je podle našich měřítek poměrně malý (zahrnuje dva tunely a pár skokánků), aleje lokalizován v příjemné klidnější části střediska. Dále jsou k dispozici freeridové trasy – těch je alespoň podle plánku poměrně dost (vyzkoušeny je nemáme – hlavně kvůli sněhovým podmínkám nás to letos moc nelákalo), obvykle vedou řídkým nebo hustším lesem (nejde o holé skalnaté terény jako např. na Kaprunu ve středisku Kitzsteinhorn).

Další zábavnou atrakcí je tzv. skimovie. Jedná se o slalomový sjezd, při němž je lyžař natáčen na video, které si dole může za euro koupit. Začíná se v dřevěné budce s turniketem kousek pod vrcholem Sonnkogel.

Na závěr dne nebo celého týdne má každý majitel permanentky možnost si na speciálním přístroji umístěném někde v blízkosti pokladen možnost vytisknout si přehled svých jízd včetně údajů o celkovém překonaném převýšení, počtu jízd na lanovkách, sjezdových kilometrů apod. Prostě kolik minut zábavy a jakého druhu si ve středisku užil.

 

Restaurace a občerstvovny

Mile nás překvapily místní restaurace – jsou dost prostorné s velkými stoly, lavicemi i s menšími útulnými koutky, ani v době oběda nebyly přeplněné lidmi a samozřejmostí je wi-fi. Najíst se dá za vcelku odpovídající peníze, v nabídce je množství teplých nápojů, polévek a dalších drobností na zahřátí. K hlavnímu jídlu si můžete dát prakticky cokoliv, na co máte chuť: pizzu, těstoviny, guláš, pečené maso, ryby, hranolky atd.

Za návštěvu určitě stojí restaurace Schnaps Hans, kterou najdete na vrcholu Schmittenhöhe nad lanovkou Kappelenbahn (nutno dodat, že na kapličkové lanovce to dost fouká, takže návštěva teplé hospůdky není od věci). Zaujme jistě rustikální výbava, obsluha v krojích, masivní dřevěný nábytek apod.

 

Hodnocení střediska

Jak je zřejmé z předchozích řádků, byli jsme v Zell am See nadmíru spokojeni. Ve srovnání s lyžováním na Kaprunu je to sice poněkud slabší, nicméně celkově lze říci, že středisko je velmi dobře vybaveno a poskytuje dostatek atraktivních tratí i s dalšími možnostmi zábavy. Jako jediné mínus bychom zmínili poněkud slabší značení – zejména u sjezdovek, které se kříží nebo dělí na dvě různě barevné tratě se stejným číslem.

Cedulky jsou často malé a ve větší rychlosti nebo zaujetí jízdou je dost snadné je přehlédnout. Také upozorňujeme na nepřehlednost mapek, zejména v části Sonnkogel (ta jistě je dána nepřehledností a členitostí terénu, nicméně právě proto bychom ocenili jasnější a častější značení). Na Sonnkoglu je poměrně hustá síť červených sjezdovek, ve kterých je někdy těžké se vyznat – a to jak v terénu, tak na plánku. Ovšem s kvalitou lyžování v tom místě to nesouvisí.

No a obvyklá výtka k rakouským areálům: jako velmi citelný hodnotíme nedostatek laviček k sezení kolem lanovek, na vrcholech sjezdovek i na vyhlídkových místech.

Přes toto všechno je však závěr jasný: Zell am See lze lyžařům jen doporučit. Moderní, perfektně vybavené středisko s dostatkem kilometrů pro sjezdaře, freeridových tras a jiných atrakcí, kde se dá lyžovat až do výšky 2000 m. n. m. si zejména v případě příznivého počasí opravdu užijete!
 

 

 

Testovací jezdec Eva Beková

 

Paní Bekové děkujeme za úžasný report, za který od nás dostali skipas do střediska Zell am See ZDARMA.

CHCETE SE TAKÉ STÁT  NAŠÍM TESTOVACÍM JEZDCEM A DOSTAT SKIPAS ZDARMA?? NEVÁHEJTE SE REGISTROVAT

Podrobnější info najdete ZDE