Report z Val di Fiemme

V druhé půlce ledna jsme otráveni českou mírnou zimou vyrazili na svahy Val di Fiemme v italských Dolomitech. Pro cestu jsme zvolili dopravu po vlastní ose. Cesta ubíhá příjemně, mimo posledních cca 30km vede od Prahy prakticky stále po dálnici

Praha - Plzeň – Mnichov (DE) - Rosenheim (DE) – Innsbruck (AT) – Brennerský tunel (AT/IT) – Bolzano (IT) – Trento (IT) – exit Egna/Ora (IT) – výstup směr Cavalese, pak pokračujeme směr Predazzo, kde jsme ubytovaní. V hotelu Montanara na nás při podvečerním příjezdu již čeká večeře, po ní krátká rozprava v jednom z místních barů a pak nabírání sil pro lyžovačku.

 

 

Jednou z krás hotelu je vstup do welness zdarma. Jsme rádi, když si po mrazivých dnech na svahu můžeme vydechnout a ohřát se v sauně a vířivce.
Val di Fiemme je údolí s několika středisky, která nejsou vzájemně propojená. Ke koupi je možnost několika typů skipasů. My kupujeme třídenní pro celé Val di Fiemme, chystáme se střediska střídat.

Jako první vyzkoušíme Ski Center Latemar. Nástupní kabinka je vzdálená 800m od našeho hotelu v Predazzu, zastávku skibusu máme 50m od hotelu, nečekáme dlouho a nabírá nás „vláček“, který nás vysazuje u Ski centra Latemar. Ski vláček nás bere zdarma, standardní skibus je placený, ale částka za skibus se pak odečítá při útratě na horských chatách. Cena za jízdu je 2,50€, s kartičkou, kterou jsme dostali v hotelu je to pak 1€.

 

 

Latemar je nejrozsáhlejší lyžařský areál v oblasti Val di Fiemme, leží pod stejnojmenným masivem (2842 m.n.m.) Rozkládá se přes 4 hřebeny a propojuje 3 areály: Predazzo, Pampeago a jihotyrolský Oberregen – celkem 50km sjezdovek. Na informační tabuli se dočítáme, že je Latemar jedno z nejmodernějších italských středisek, což se nám moc nezdá. My bychom ho zařadili ke standardu menších alpských středisek. Ve srovnání s některými Rakouskými areály tu nenajdete vyhřívané sedačky, i koncentrace horských chat je menší, ceny jsou všeobecně vyšší, ovšem příjemným překvapením jsou perfektně upravené sjezdovky i po celonočním sněžení.
Dvakrát si zkoušíme měřený slalom – jedna jízda vyjde na 0,50€. Během dne na nás občas vykoukne zpoza mraků slunce. Nad Pampeagem si dáváme oběd – Germknödel za 6,80€, Gulášová polévka za 4,80€, 0,25l červeného vína 3,80€, kvasnicové pivo 0,5l je za 5€. Zbytek dne rychle ubíhá, na svazích potkáváme minimum lidí, lanovky jsou rychlé a fronty žádné.

Nejkrásnější výhled na okolní masivy se nám otevírá, když vyjedeme sedačkou nad Pampeago a nad ní ještě vlekem s pomou. Výhled do údolí zahalených v mlze nemá chybu a s nažhavenými foťáky připomínáme spolek japonských turistů.
Do Predazza se musíme vrátit kabinou, sjezdovka dolů žádná nevede.

 

 

Následující den bereme vozy a přejíždíme do cca 10km vzdáleného střediska Alpe Cermis. Původní plán dojet sem skibusem, bere po prozkoumání jízdních řádů rychle za své a volíme jednodušší variantu. Auty parkujeme u dolní stanice lanovky na okraji Cavalese. Zajímavostí je, že ještě jedna kabinová lanovka k tomuto parkovišti vede z centra města. Ještě před sedmnácti lety se vysoko nad údolím vznášela kabinka, která propojovala městečko se sjezdovkami na stanici Doss dei Laresi. Jenže v únoru 1998 se američtí piloti z blízké vojenské základny rozhodli z hecu gondolu podletět. Stíhačka přesekla lana a 42 lyžařů zahynulo. Proto tu vznikla lanovka, která kopíruje terén nad skalami pod Cavalese a vede těsně nad říčkou Avisio.

Když vyjedeme kabinou na sjezdovky nad hranicí lesa, jsme nadšení. Alpe Cermis je malé středisko, s necelými 30km sjezdovek. Všechny jsou široké, upravené a celý den i na slunci zůstávají v bezvadném stavu. Trochu nás zamrzí, že 2 části si zabrali závodníci pro svůj trénink a závody a my si tak nemůžeme v kuse vychutnat 9km plynulou jízdu, má to být nejdelší sjezdovka v celém Fiemme. Rychle si však nacházíme náhradu, i oběd rychle slupneme, abychom byli zase na svahu (Lasagne 8,40€, malé pivo 0,2l za 2,50€)

 

 

Káva v Alpe Cermis se nám stala zdrojem zábavy až do konce pobytu, po objednávce dvou Latté a mírných komunikačních zmatcích servírka přinesla dvě teplá mléka ve sklenicích, když spatřila udivené pohledy, nezaváhala a na nápoj vytvořila ještě smajlíka z kakaa. Nakonec vše dobře dopadlo a přidala do mléka i kávu.

Odpolední sjezd zpět do údolí byl pak pomyslnou třešničkou na dortu. Černá sjezdovka č.81 – Olimpia - nejslavnější sjezdovka Fiemme - ta se dále napojuje u Doss dei Laresi na osvětlenou červenou. Je třeba se nenechat odradit nápisy, že se jedná o sjezdovku pouze pro opravdové lyžařské experty, je dobře sjízdná i přehledná. Noční lyžování jsme bohužel nevyužili, ale červená osvětlená sjezdovka č. 87 pod nejspodnější kabinkou k tomu opravdu sváděla. Projížděli jsme kolem za tmy při příjezdu do Predazza, noční lyžování je v provozu až do 22.30 hod.
Alpe Cermis je sice menší středisko, ale najdou si v něm to své asi všichni lyžaři. Široké a mírné modré sjezdovky jsou ideální pro děti. Pro pokročilé lyžaře jsou tu sportovnější červené. Jediné, co jsme téměř nespatřili, byla místa pro freeride a bylo zde i minimun snowboardistů.
Poslední zmíněné radovánky (freeride, snowboarding) byly pak k vidění v posledním středisku, které jsme navštívili – Alpe Lusia.

 

 

Ve městě Moena nasedáme na kabinku, které nás vyveze k chatě Valbona a kde nás vítá dokonalé azuro i manšestr na sjezdovkách všech obtížností. Od chaty se dá dále vystoupat sedačkovou lanovkou na další vrchol, odkud se dá dojet až na parkoviště u města Bellamonte. Nad Bellamonte si několikrát sjíždímě měřený úsek, který je na rozdíl od Latemaru zdarma a můžou na něm jet 2 osoby najednou. I přesto, že je neplacený a je sobota, tak na něm není fronta. Ta se menší tvoří pouze u dvou lanovek u baru Ja Ciamp, kde si na sluníčku dáváme i Bombardino (cca 5€)
Pod sedačkovou lanovkou od baru Ja Ciamp směrem na Bellamonte je vybudovaný velký snowpark, s mnoha překážkami, je však téměř prázdný.

V Alpe Lusia je 24 km sjezdovek, Jsme rádi, že nám přeje počasí, v horních částech areálu je mrazivo a pokud by foukal vítr, sněžilo, asi bych středisko nehodnotila jako jedničku z těch tří, která jsme stihli. Za našich podmínek tomu tak ovšem je, středisko je přehledné, stejně jako Alpe Cermis univerzální a pro každého. Na horních pláních už pak vidíme více stop v terénu.

Protože jsme v Itálii poslední den, kolem druhé hodiny si na chatě Valbona dáváme panini (4,80 €) a po černé sjezdovce se vracíme zpět do Moeny k zaparkovaným autům a vyrážíme domů.

Ve Val di Fiemme jsem byla poprvé a můžu říct, že se sem budu někdy v budoucnu ráda vracet. Na zpáteční cestě jsme pak míjeli ještě střediska Castrozza a Passo Rolle a zdá se, že by také stála za vyzkoušení.

 

 

Možná je mé hodnocení trochu zkreslené opravdu vydařeným počasím. Na svazích bylo stále málo lidí a všude vládla všeobecná pohoda a klídek. Slyšeli jsme hodně polštiny a češtiny, někde byly dokonce i naše nápisy. Na všech chatách se dá bez problémů domluvit německy a anglicky.

Za zmínku jistě stojí, že Val di Fiemme je domovem slavné Marcialongy a všude jsme viděli běžkařské stopy, trasy pro skialp i sněžnice.

http://www.latemar.it/
http://www.alpecermis.it/
http://skiareaalpelusia.it/
 

Testovací jezdec Šárka Rybářová

 

Paní Rybářové děkujeme za úžasný report, za který od nás dostala skipas ZDARMA do střediska Val di Fiemme.

CHCETE SE TAKÉ STÁT  NAŠÍM TESTOVACÍM JEZDCEM A DOSTAT SKIPAS ZDARMA?? NEVÁHEJTE SE REGISTROVAT

Podrobnější info najdete ZDE