Report z Kaprunu - Zell am See - Maiskogelu

Maiskogel (Kaprun-Zell am See), aneb začátečníci v Alpách

Tento report jsem napsal pro ty, kteří se rozhodli napoprvé a na vlastní pěst (bez cestovky) vyrazit na lyžovačku do Alp. Možná vám pár rad a postřehů pomůže k super dovolené.

 

 

   

Plánování

Naši dovolenou, 4.-7. února, jsme začali plánovat zhruba tři týdny předem. Prošli jsme články a diskuse, poptali se známých a nakonec si před Maria Almem a Saalbachem vybrali Kaprun a Zell am See (Salzburská oblast). Částečně dík referencím, částečně kvůli ubytování, které jsme zde sehnali. Samozřejmě hrála roli i náročnost sjezdovek-hledali jsme spíš lehčí, ale ve všech uvažovaných skiareálech jsme našli dostatek modrých.

Na netu není problém si zabukovat apartmán, hotel nebo pension, ale ačkoliv vás stránky informují, že rezervace je zdarma, storno už zdarma v drtivé většině případů není. Proto rezervujte až když si budete opravdu jistí a hlavně si přečtěte všechny informace o daném ubytování. A nezapomeňte k ceně připočítat i eura za úklid, někdy je to nemalá sumička.

 

Cesta

Do Kaprunu jsme vyráželi z Domažlicka, ve středu v půl páté ráno.Na čtyři dny, čtyři lidi, čtyři prkna, sedanová octávka s rakví na střeše a vejdete se v pohodě. Jako nejkratší cestu nám navigace ukázala tu přes Cham, Schönthal, Traunstein, Piesendorf až do Kaprunu. Těchto tři sta kilometrů jsme zvládli za pět hodin, a to i s přestávkami. Přes dálnici jsme jeli jen pár kilometrů v Německu, v Rakousku bychom ji příště asi využili, ačkoliv by to byla zajížďka. V ranních hodinách jsme v posledních padesáti kilometrech potkali několik kamiónů, kteří nás značně zpomalily, takže známka za 280 Kč a menší zajížďka se možná i vyplatí.

 

Příjezd

Kolem půl desáté dorážíme do Kaprunu. Převléknem se, svačina a vyrážíme na první z plánovaných svahů, Kaprun - Kitzsteinhorn. Ke stanici lanovky přijíždíme v 10:30. Musím podotknout, že jsme špatně rozplánovali příjezd, protože na celodenní skipas bylo pozdě, na odpolední brzy. Ale nic se neděje, při kochání výškou a příkrostí okolních skal hodinka utekla jako voda.

 

Kitzsteinhorn

Se skipasem na ½ a 3 dny vyjíždíme kabinkovými lanovkami až těsně pod vrchol Kitzsteinhornu do výšky 3029 metrů. Poznámka: do Langwiedu, jakési lyžařské základny na Kaprunu, kam jsou svedeny všechny kaprunské sjezdovky, musíte nejprve vyjet lanovkou Panoramabahn nebo Gletscherjet I. Jiná cesta, a to ani zpáteční, není. Navíc za celý den můžete těmito lanovkami pouze jednou vyjet a jednou sjet. Jinými slovy, když si po výjezdu lanovkou uvědomíte, že např. sluneční brýle máte v autě, už se pro ně nevracejte, znovu by vás nahoru nepustili. Nutno dodat, že právě v Langwiedu naleznete veškeré zázemí, gastronomicky zajímavé Aprés Ski a restaurace, servis lyží i prken, ale i obchody převážně se sportovním vybavením. Takže ty zapomenuté brýle můžete koupit právě zde :-)

 

Když vám vyjde počasí, tak jako nám, jsou výhledy z tzv. Gipfelweltu dechberoucí, kvůli řidšímu vzduchu doslova. Navštivte i restauraci v této multifunkční rozhledně, kde akční menu (řízek s bramborem) přišlo na solidních 10 euro. Když jsme si dosyta užili panorama, konečně se dostalo na jízdu na snowboardech. Na rovinu-na počáteční rozježdění není Kaprun to pravé ořechové. Zde jsme pochopili, že modrá neznačí svah s určitým nízkým sklonem, ale nejsnazší cestu z možných. Sjezdovky jsou zde příkřejší, někdy se naopak musíte víc rozjet, abyste překonali rovinky, na užších místech potkáte hodně lyžařů... . V globálu nám areál přišel menší a plnější. Dojem narovnaly až kýčovitě krásné výhledy.

 

 

 

Ubytování a jídlo

S dostatečnou rezervou (poslední lanovka k parkovišti jede v 16:30) jsme vyrazili ubytovat se. Adresu apartmánu jsme měli, ale klíče ne. Nečekali jsme, že namísto na recepci či u správce objektu, budou pod rohožkou vstupních dveří apartmánu. Abych citoval: “Je to tady takový hezký zvyk,” toto jsme se dozvěděli po půl hodinovém telefonnování a shánění zasvěcených osob.
Nyní se zastvím u jídla. V Kaprunu jsou minimálně tři větší obchody s potravinami, v každém z nich lze nakoupit za dobré ceny. Takže jídelníček můžete sestavit třeba dle surovin, které jsou zrovna v akci. Ale i bez akčních slev jsou ceny celkem rozumné (banány za 69 centů/kg, mleté vepřové maso cca 4 eura/kg ). Není tedy třeba si z domova vozit veškeré zásoby. Ve výsledku se nakupování na místě prodraží asi o 400-600 Kč při čtyřech strávnících.

 

Schmittenhöhe

Druhý den jsme vyrazili zdolat Schmittenhöhe nad Zell am See. Ráno nás přivítala zatažená obloha, ale včera se rozjasnilo až v 11:30, tak uvidíme. Auto jsme nechali před apartmánem a vyrazili skibusem, kterým jsme s přestupem dojeli až ke stanici trassXpress (asi 25 min cesty). Toto nám přineslo hned několik poznatků. Skibusy jsou běžné linkáče a ve špičce je cestování mírně řečeno nekomfortní, na druhou stranu jezdí naprosto přesně a jestliže jedete se skibusovým přestupem, nádherně na sebe navazují. Mimo skibusový poznatek se týká lanovek, připravte se na to, že cesta na vrchol Schmittenhöhe trvá kolem 12 minut. Namísto slunečného počasí jsme zažili poloorkánek. Poprvé se mi stalo, že mě vítr sfoukl z prkna (a to mám přes 85 kg). Vítr bohužel bral i sníh, což odkrývalo plotny a svezení prostě ideální nebylo.

Každopádně dojem byl lepší než z Kaprunu. Sice se tu nenajde až tolik atrakcí, ale sjezdovky jsou příjemnější (když nepočítám černé pod trassXpressem), širší a táhlejší. Ještě před koncem dne, jsme na hodinku vyzkoušeli sjezdovku přímo v Kaprunu, na mapách trochu opomíjený Maiskogel. A tady jsme byli spokojeni (připomínám, že na prkně se řadíme k začátečníkům). 

 

Maiskogel

 

Skvělé je, že Maiskogel je rozdělen do dvou částí. Do půlky dojedete čtyřsedačkou a cestou dolů vás čeká široká modrá sjezdovka. Pro začátečníky je to ideální. Kdo už trochu umí, vyjede šestisedačkou až do 1743m a má na výběr mězi červenou klikaticí, s výhledy né nepodobným těm kaprunským, a přímou černou. Na skimapě se Maiskogel tváří jako chudý příbuzný. Není to pravda, nabízí jak Aprés Ski, tak i restaurace, snowpark a dokonce bobovou dráhu. Byli jsme tu naprosto spokojeni. Navíc celý areál leží necelých 10 minut chůze pěšky od centra Kaprunu. Zkrátka, zbylé dva dny jsme strávili právě na Maiskogelu a byla to pro nás parádní lyžovačka. Dopoledne byla sjezdovka téměř prázdná a ani odpoledne to nebylo o moc horší.

 

Sumář a resumé

Celkem nás čtyři dny v Kaprunu vyšly na zhruba 8 800 Kč na osobu.

 

Skipas	4.500,- / 159 Eur	Doprava	450,-
Ubytování	3.360,- / 120 Eur	Jídlo	cca 600,-

 

Závěrem musím zopakovat, že to byla naše první zimní dovolená v Alpách. Příště budeme počítat s tím, že než skibusem a lanovkou dojedete na kopec, může to zabrat i 45 minut, že modrá sjezdovka může i nahánět závratě a že není problém hledat klíče pod rohožkou.

 

Každopádně Kaprun je klidné lyžařské městečko zasazené do úžasných kulis alpských velikánů a každý si tu najde to, kvůli čemu se bude rád vracet.

 

Testovací jezdec Miloslav Mazanec

 

Panu Mazanci děkujeme za úžasný report z oblasti Kaprunu

CHCETE SE TAKÉ STÁT  NAŠÍM TESTOVACÍM JEZDCEM?? NEVÁHEJTE SE REGISTROVAT

Podrobnější info najdete ZDE