Report - Sölden 18.2.2017

Letošní zima vcelku přála lyžařům i v Čechách, ale Alpy jsou Alpy, a když se na mě obrátili kamarádi, že ještě nikdy nebyli lyžovat v Alpách a zda bych je někde nevzal na víkend, tak padla volba na Sölden.

Hlavní důvody bych shrnul do těchto bodů - velké středisko, kde i přes vysokou návštěvnost nejsou sjezdovky přeplněny, záruka sněhu díky vysoké nadmořské výšky i dolních stanic a ledovci, umístění v Tyrolsku, genius loci, zábava na svazích i noční život. A v neposlední řadě jsem byl lyžovat v Söldenu před 4 lety a pokládám toto středisko jako jedno z nejlepších v Rakousku. Prostě pro mě má všech 5P, nicméně to jsem ještě nevěděl, že zažiji opravdu vše a to i to, co si žádný lyžař nepřeje na svahu zažít - ale k tomu později.

 

Jelikož jsme se rozhodli skoro na poslední chvíli, byl trošku problém s ubytováním. Kapacit je v Söldenu relativně dost a to všech cenových kategoriích, ale pokud nechce člověk bydlet v hotelu za noc a osobu 200€ a výše, doporučuji si rezervovat ubytování relativně dlouho dopředu.

Nám se nakonec podařilo sehnat asi 15 km od nástupní stanice, což byla přijatelná doba pro dojíždění, a pokud bychom se večer rozhodli jít do Auga spa hotel, což jsou úžasné lázně v Sölden oblasti, měli bychom to opravdu kousek.

 

 

 

Ale k samotnému lyžování. Do oblasti jsou 2 nástupní místa - Giggijoch Tal, který je v přední části Sölden městečka a Gaislachkogl Tal, který je na konci. Nicméně obě oblasti jsou nahoře propojeny na lyžích, takže pokud člověk chce, tak může prozkoumat obě části v jeden den, jen si musí hlídat čas, aby se nemusel od spodních lanovek vracet zpět na parkoviště pomocí skibusu.

V exponovaných časech se zde můžou tvořit krátké fronty, nicméně expresní kabinky po 10 lidech vás vyvezou do centra dění velmi rychle. Řekl bych, že přední část lyžařské arény (z pohledu příjezdu) je spíše zaměřena na méně sportovně zaměřené lyžaře než vzdálenější část.

 

 

 

Po vystoupení z hlavní lanovky se ocitnete na náměstíčku, odkud se rozbíhají další lanovky a je zde zejména velmi široká a dlouhá sjezdovka označena modrou  barvou, kde se dá jednak perfektně trénovat carving, tak i začátečníci si tuto sjezdovku užijí.

Nejsou samozřejmě zde jen modré sjezdovky, ale i červené a černé. V době naší návštěvy jsme měli perfektní počasí, kdy bylo slunečno a okolo -5 stupňů, takže sjezdovky byly v perfektním stavu.

Pro naši první jízdu jsme se rozhodli si sjet již zmiňovanou modrou na rozjezd. Bohužel hned první jízda pro mě nebyla šťastná, protože  jsem se srazil s rakouským jezdcem, naštěstí se nám ani jednomu nic váženého nestalo kromě lehkých naraženin, takže po ujištění z obou dvou stran že nám nic není, jsem spěchal testovat další sjezdovky.

Zejména černá č. 14 byla moc příjemná; má solidní sklon, ale není nijak zákeřná, je přehledná a dostatečně široká. Na zmiňovaném náměstíčku je asi i největší samoobslužná restaurace v oblasti, kde i mimo jiné se každý pátek pořádají již proslulé koncerty pod otevřeným nebem v rámci apreski. Tyto diskotéky jsou opravdu obrovské a po skončení si člověk při sjezdu dolů, popř. při čekání na lanovku, připadá jako ve Špindlu, protože všude je opravdu velká hromada lidí.

 

Odpoledne jsme se vydali na nejvyšší bod oblasti, který je ve výšce 3340 m.n m. Dostat se sem není nic náročného, je to klasická lyžařská houpačka a vše je perfektně značeno, takže se nedá zabloudit.

 

Druhý den jsme vyzkoušeli druhý nástupní bod oblasti s tím, že jsme se rozhodli absolvovat všechny tři vrcholy, které jsou označeny velkým zeleným X s názvem BIG3.

 

Je to již zmiňovaný nejvyšší vrchol, hned vedle druhý vrchol Tiefenbachjogl ve výšce 3309 – tyto dva vrcholy jsou spojeny lyžařským tunelem ve skále a ledovci a třetí vrchol ve výšce 3058, kde je umístěna i Michellinská restaurace a natáčel se zde i jeden díl Jamese Bonda - což je samozřejmě velmi marketingově sdělováno v lanovkách.

 

 

 

Sjezdovky, jak jsem již předesílal, mě zde připadají více sportovního rázu a v den naší návštěvy byly perfektně upravené a díky dobrému počasí ani ke konci provozní doby nebyly extrémně rozbité.

Jak jsem se již zmiňoval dříve, celé středisko je propojené na lyžích, takže i z této části se můžete dostat na ledovec a nejvyšší bod, popř. na velké modré pláně pro tréning carvingu v přední části areálu.

 

Areál se chlubí 70 km modrých sjezdovek, 44 červených a 29 černých. Za sebe mohu říct, že označení sjezdovek je perfektní a i hodnocení sedí - modrá je opravdu modrá, červená je červená a černá dokonale lyžaře či snowbordistu prověří.

V případě že si v pokladně vyzvednete mapku oblasti, je zde i nakreslena doporučená okružní trasa, abyste si projeli celé středisko včetně zmíněných BIG3 a zároveň se vrátili do výchozího bodu.

 

V celém středisku je dobře postaráno i o nabrání energie pro lyžování a návštěvní si může vybrat z mnoha restaurací a to jak samoobslužných, tak malých klasických tyrolských hospod či již zmiňované Michelinské restaurace.

Ohledně apreski, to se rozjíždí ve velkém stylu u dolních lanovek na parkovištích a v městečku a plynule přechází do noční zábavy, která v místních diskotékách a barech, může pokračovat až do ranních hodin.

 

 

 

Ceny jsou víceméně klasické, které jsou v podobně velkých a známých střediscích v Rakousku hodně podobné.

Celodenní skipas 52 €, záloha 5€. Gulášová polévka cca 8€, klasická jídla startují od cca 8 €, pivo 4-5€, podobná cena je i za drinky v apreski barech. Točená kola 4 dc cca 3€, voda cca 2 €.  A taky mám ceny, které bohužel nemůžu porovnat a doufám, že ani nebudu mít nikdy možnost je porovnat – záchranářský servis 160€, let záchranářským vrtulníkem 5 300 €.

 

Bohužel jsem při jedné z plánovaných posledních jízd v neděli upadl a vykloubil jsem si rameno a přivodil i jednu zlomeninu. Záchranáři byli perfektní, postarali se jak o mě tak i o mé lyže a mým kamarádům vysvětlili, kde si budou moct mé lyže vyzvednout a kam mě vlastně odvezli.

Jen jednu připomínku mám a to ne k záchranářům, ale ke všem ostatním lyžařům: pokud vidíte, že někdo leží na svahu, jsou nad ním zkřížené lyže a pohybují se zde záchranáři, objíždějte jej prosím s velkým obloukem. Opravdu není nic příjemného, když vás někdo díky smýkavému oblouku obhodí sněhem.


Nicméně středisko Sölden bych určitě doporučil a to zejména sportovněji zaměřeným lyžařům. Patří mezi mé nejoblíbenější středisko, a i když díky němu má lyžařská sezóna letos skončila již v půlce února, určitě se zde zase brzy vrátím.

 

Testovací jezdec Jan Kareta

 

Panu Karetovi moc děkujeme za report, za který od nás dostal skipas do střediska Sölden ZDARMA.

CHCETE SE TAKÉ STÁT  NAŠÍM TESTOVACÍM JEZDCEM A DOSTAT SKIPAS ZDARMA?? NEVÁHEJTE SE REGISTROVAT

Podrobnější info najdete ZDE