Archiv článků

24.2.2017 15:13
Report - Tignes 4.2.2017

Rok 2017 opět začal nedostatkem sněhu v celé Evropě. Sněhová nadílka, která spadla 10 dnů před odjezdem, dávala naději, že si opět fantasticky zalyžujeme

Podrobný popis sjezdovek jsem napsal  v roce 2014  (odkaz zde). Další report ze střediska s informacemi ohledně možností výletů z loňského roku najdete zde. Středisko je rozsáhlé. Ti, kteří sem přijedou poprvé, se mohou částečně orientovat podle výše uvedeného popisu.

Ale ve středisku se nachází mnoho nádherných freeride terénů. Jejich hledání, hledání cesty kudy do některých najet, nám trvalo několik let. Kromě knihy Volné terény a freeride v Tignes a VDI, která letos stála 78 €.,  jsem nikde nenašel nějaký ucelenější popis. Domluvil jsem se s provozovatelem webu Zimní Alpy, že se pokusím nějaký přehlednější popis udělat.

 

První část bude věnována terénům pro začátečníky. Prosím, nezaměnit se začátečníky v lyžování. Předpoklad je, že sjedete třeba opatrně Face, Sache, Piste S, Grande Motte, že vám nedělá problém opustit nějakou sjezdovku  a chvíli se projet v jejím okolí. Další předpoklad je, že jste obeznámeni se stupněm lavinového nebezpečí i když v tomto popisu budou popsány jen mírnější terény. Že znáte základy chování na lavinových svazích, a že jste dobře pojištěni na pohyb ve volném terénu. Letos stálo základní ošetření na sjezdovce, svezení na saních a jízda sanitkou 1 km  531€., tedy více, než týdenní pobyt.

 

Takže hurá na svahy. Popis bude dělán při pohledu z Val Claretu zprava doleva. Pro snazší orientaci přikládám velmi pěkný odkaz na interaktivní mapu střediska: http://www.valdisere.com/plandespistes/fr/?fullscreen=true.

První snadný terén je kupodivu vedle sjezdovky Sache. Vyjedeme na Aiguille  Percee (na konečné lanovky je kontrolní bod pro pípák!) a vyjdeme asi 150 m na hřeben. Pozor, na hřebeni odbočíme vlevo a snadným traverzem sjíždíme asi půl kilometru. Když mineme druhé skalnaté žebro, objeví se asi 100 m široký žleb se sklonem okolo 40%. Začátečníci ho míjejí a pokračují traverzem dalších  300 – 700 m.  Podle chuti a dovednosti můžeme kdykoliv odbočit vpravo dolů do údolí Sachette. Kotel je široký, max. sklon okolo 30 %. Sjedeme do údolí a odbočením vpravo projíždíme asi 3 km malými svážky a traverzy. Než se začne údolí zužovat,  musíme odbočit vpravo.  Po úbočí dojedeme až na křižovatku sjezdovek Sache s Arcosses. Pokud někdo odbočku mine, musí se tlačit vpravo a dá se ještě vyjet v oblasti, kde se Sache zužuje a dá se na ni dostat podjetím ochranných sítí.  Pokud neodbočíme ani tam, čeká nás 120 Hm skalnatého terénu v úzkém korytu. Myslím, že to bude nesjízdné. Raději odbočte.

Z vrcholu Aiguille  Percee se dá vyjet vlevo nad sjezdovkou Cyclamen. Opět se traverzem najíždí do stále strmějšího terénu. Cca po kilometru jízdy už mají svahy sklon okolo 60 %. Cestou si můžeme vybrat sklon, který zvládneme. Jediná nevýhoda tohoto terénu je velmi výrazná závislost na stavu sněhu. Terén je hodně kamenitý a nepodařilo se mi ho sjet bez zářezu na skluznici.

Aiguille  Percee nedoporučuji sjet  dolů přímo pod lanem. Terén je velmi kamenitý a nedá se dojet až ke spodní stanici lanovky.

 

Další snadný volný terén je sjetí neudržované sjezdovky Silene. Kromě průjezdu mezi zúžením v pravotočivé zatáčce, je celkem snadná. V dolní části je několik koryt, vpravo od lana decentní bouličky.  Je to ideální tréninkový terén.

 

 

 

Oblast, kterou bych doporučil všem začátečníkům  na odzkoušení dovedností, je mezi lanovkami AIRELLES a MEZELES. Kdysi jsme tam učili jezdit freeride naše 8 – 10 letá vnoučata. Výhoda je, že se odtud dá kdykoliv snadno odjet na upravené sjezdovky.

 

Nyní se z oblasti Le Lac přesouváme do Val Claretu.

Velmi pěkná je jízda pod lanem TICHOT. Cestou nahoru si pečlivě prohlídněte, kudy do prostoru najet (nejede se hned po vystoupení z lanovky, tam byste zbytečně dlouho museli šlapat).

I Grande Motte nabízí lehké volné terény. V místech, kde se hlavní padák sjezdovky Glacier uhne lehce vlevo, vyjedeme ze sjezdovky vpravo. Snadným traverzem jedeme ke konečné lanovky LEISSE.

Možnost si trochu zaskákat najdete vlevo (pohled dolů) od sjezdovky Leisse. V případě výborných sněhových podmínek se u skalního žebra vytvoří asi 50 dlouhá převěj, přes kterou si podle schopností můžete skočit z výšky od 50 cm do 15 m.

 

Toviere jeden z velmi snadných sjezdů, ze kterého se nedá ujet zpět na nějakou sjezdovku..Jede se po levé straně sedačky TOMMEUSES. Cestu je třeba nastudovat ze sedačky. Pokud se natlačíme moc vpravo, jsou po trase „pasti“ v podobě hlubokých údolíček a cesta zpět může vzít i hodinu.  Nejdříve jedeme sjezdovkou Cretes na začátek modré a z ní odbočíme vlevo po úbočí skal směrem k Daille.  Po lehce prudším sjezdu z úbočí (max 30 %) sjíždíme plackou okolo 10 % ke konečné TOMMEUSES. Pokud ji mineme, může nás zachránit zelená Verte nebo červená Triffolet (ta však bývá velmi často zavřená kvůli šutrům).  Druhá, zajímavější varianta, je sjet po červené Rocs na modrou. Až se budeme cítit bezpečně, odbočíme vlevo a přes pár brdků a širokých žlebíků se napojíme na výše popsanou trasu.

 

VdI je pro začátečníky výrazně bohatší než Tignes.

Velmi vhodná pro nácvik volňásku je oblast zelených mezi lanovkami BORSAT a GRAND PRE

 

Pokud nám to jde, můžeme vyrazit na  výlet  úplně mimo oblast komerčního lyžování. Snadný sjezd začíná na konečné lanovky GRAND PRE, podlezeme lano s varovnou cedulí, že jedete do prostoru mimo sjezdovky na vlastní nebezpečí a vyrazíme mírně vlevo. Asi po 300 metrech odbočíme vpravo na širokou pláň a tlačíme se lehce vlevo k údolí. Jakmile uvidíme dno údolí, jedeme traverzem  dál, a podle lyžařských schopností v nějakém žebírku odbočíme vlevo dolů na dno. 

 

 

 

 

               

               

 

Pokud by se někomu nechtělo spustit dolů hned, může dojet až na konec údolí. Otočíme se vlevo a POZOR, sjíždíme po levé straně údolí dolů. Vpravo se to taky dá sjet, ale čtete popis pro začátečníky. Po 1,3 km jízdy je nalevo od cesty soukromá chata s lavičkou. Tam si můžete odpočinout před závěrečných klesáním. Pokud jsou špičkové sněhové podmínky, dá se sjet (je to pro lepší lyžaře) až na dno potoka , a tam se vyblbnout mezi kamennými věžičkami. Foťák s sebou. 

My, co se držíme na levé straně potoka, se blížíme k výraznému zúžení údolí po nepříjemné, úzké cestě. Za ní se nám jako spása objeví konečná lanovky MANCHET a jsme opět v civilizaci. Pokud máte ještě nějaké síly !! a hlavně čas !! – (může být max. 15:00 hod), hledejte sjezd vpravo dolů k lanovce (nejvhodnější je cesta za velikou skalkou vlevo od cesty) a buďte pečliví ve výběru místa, kde  přejedete. V těchto místech je potok asi 3 m široký. Byl jsem svědkem, kdy se lyžař zastavil v korytě.

Pokud síly nebo čas nemáte, pokračujte snadnou cestou podél potoka až do části Chatelard. Za hospodou vlevo je zastávka skibusů, které vás dovezou až do VdI k Olympijské.  Na tento volňásek počítejte jen na projetí 30 – 60 min (POZOR, musíte stihnout poslední lanovku do Tignes).

 

          

 

Takový krátký pěkný sjezd je z vrcholu Bellevarde. Sjede na začátek sjezdovky Sache. Asi po 200 m odbočíme vpravo a je jedeme směrem ke konečné lana FONTAINE FROIDE.  Na sjezdovku se vrátíme zhruba v místech začátku závěrečného padáku. Pozor, nejeďte rovnoběžně s lanem ke sjezdovce Santons. Tam se dostanete do obtížného terénu.  

 

Oblast za vrcholem Solaise

Nejsem autorem označení, ale tuto oblast označujeme jako vhodnou pro „vrtění prdelkou“. Nádherné široké modré až dolů do údolí Isery.  Mezi jednotlivými sjezdovkami je  hodně volných terénů. Než na ně najedete, podávejte se z lanovky jaký je profil trati, abyste neskončili v nějakém údolíčku a nemuseli daleko šlapat ke sjízdnému terénu.

Nejdelší sjezdy jsou ze sjezdovky St. Jacques.  Pozor na volné sjezdy z červené Germain Mantis. Tam se začátečníci mohou dostat do velkých problémů, hlavně v zalesněné části.  

 

              

                       

                   

 

Údolí ledovce Pissaillas

Oblast, která je nejbohatší na sníh díky svému mikroklimatu, poskytuje mnoho volných terénů i pro začátečníky.

Začneme nahoře na ledovci. Velmi snadný sjezd najdeme na konečné lanovky CASCADE, kde odbočíme kolmo doprava ne šikmo vpravo dolů. Přes několik teras (můžeme si i skočit) sjedeme až dolů k potoku a podél potoka sjíždíme až ke konečné lanovky PAYS DESERT.

Pokud se vám zdá sjezd moc jednoduchý, můžete asi 500 m před lanovkou odbočit vlevo na úbočí malé vyvýšeniny, a podle nálady si vyberete výšku, ze které si chcete sjezd dopřát.  Během pohodového sjezdu údolím se může pokochat pohledem na tři nádherné žleby vpravo, se sklonem od 40 do 55 %, které si sjedete až přejdete k pokročilejším freeriderům.  Pozor, celou dobu jedete mimo oblast sjezdovek.

 

Další pěkný sjezd  je přímo pod lanem CASCADE. Najíždí se tam až po vyjetí do protisvahu na stejnojmenné červené. 

 

Trochu náročnější, ale použitelné, jsou terény na obě strany od lana SIGNAL.

 

Velmi pěkné jsou svahy od konečné PYRAMIDES. Pozor nejezděte na pravé straně lana (při pohledu dolů).  Jsou tam nádherné až  čtyřicetiprocentní žlebíky, ale není to součástí tohoto popisu. Jízda od konečné vlevo dolů do údolí je velmi příjemná. 

 

 

 

 

Testovací jezdec Milan Baier

 

Panu Baierovi moc děkujeme za opět úžasný report, za který od nás dostal skipas do střediska Tignes ZDARMA.

CHCETE SE TAKÉ STÁT  NAŠÍM TESTOVACÍM JEZDCEM A DOSTAT SKIPAS ZDARMA?? NEVÁHEJTE SE REGISTROVAT

Podrobnější info najdete ZDE