Archiv článků

25.2.2016 15:38
Report Kaunertal 12.2.2016

Na ledovec Kaunertal jsem vyrazila po delším váhání. Trochu mě odrazovala cesta do střediska a navíc jsem si říkala, zda v únoru, uprostřed lyžařské sezony, není trochu zvláštní vyrazit lyžovat na ledovec do výšky více jak 3000 metrů nad mořem. Nakonec mi ale cosi napovídalo, abych se na ledovec vydala. A protože jsem na ledovci nikdy nelyžovala, tak jsem vyrazila.
Byl pátek, 12. 2. , sedm hodin ráno, když jsem usedala do vozu a čekala mě hodinová cesta na parkoviště pod lanovkou. Na Kaunertal se musí dojíždět. Neexistuje zde žádné ubytování na sjezdovce, snad možná jedině v obytném autě na parkovišti. První zážitek přišel ještě před nazutím lyžáků a samotných lyží. Byla to cesta od mýtné brány, kde je třeba zakoupit si skipas, či uhradit poplatek za využití horské silnice. Pokud máte pod kapotou vašeho čtyřkolového miláčka méně koní, připravte ho, že se po cestě opravdu pěkně zadýchá. Cesta je dlouhá přes 20 km neustálého stoupání až do výšky 2 750 m.n.m!

 

 

 
Po hodině kroucení volantem konečně přijíždím po hezky upravené silnici až na horní parkoviště areálu, nazouvám lyžáky, cvakám je do vázání a konečně vyrážím na svůj první vysokohorský sjezd.
Na trati jsem jako první a všude kolem je liduprázdno. Jen ticho, sníh, led a nad skalami hor pomalu vycházející slunce.
Můj první sjezd vedl podél sedačkové lanovky ke spodnímu parkovišti. Do modré pisty č. 10 jsem malovala stopu jako první. Již po prvním sjezdu jsem si Kaunertal zamilovala, aniž bych věděla o dalších krásných tratích, které jsem postupem času objevila. Byla to především černá, ale vstřícná sjezdovka z úplného vrcholu, tedy z výšky přes 3000 m, až do „údolí“ k sedačkové lanovce. Trať má odhadem přes 3 kilometry a jde o opravdu nádherné svezení. Zvláštností je na této trati lyžařský tunel, kterým projíždíte.


NaKaunertalu je sedačková lanovka, kotvové vleky i vyhřívaná kabinová lanovka, což musím velice pochválit. Pro milovníky Carvingu jsou ideální sjezdovky podél vleků s příjemným sklonem a délkou. Na těchto tratích si užije každý. Jejich sklon je ideální pro zdokonalování lyžařské techniky. Ne nadarmo sem jezdí začátkem sezony lyžařské týmy trénovat svůj lyžařský um.

 


Po třech hodinách ježdění jsem se rozhodla vyzkoušet místní restauraci a vyrazila na oběd. Velká samoobslužná restaurace s cenami typickými pro rakouské Alpy bez vysokohorské přirážky. Povedená gulášová polévka za 4,5 Eur nebo kuřecí řízek a hranolky za 6.9 Eur.


Areál nabízí také bezplatné připojení k internetu, takže pokud se chcete pochlubit bezprostředními zážitky, stačí se jen připojit, vyfotit a odeslat.


Bezplatné je také parkování na obou parkovištích v areálu. Možné je využít také skibus, který jezdí například z městečka Prutz několikrát denně.

 

 


Nadšená jsem byla nejen z tratí, ale také z návštěvnosti areálu. Zřejmě je to dáno zdlouhavějším příjezdem do střediska. Lyžařů zde bylo minimum a o nějaké frontě na lanovku se nedá hovořit.


Jediné malé, ale opravdu malinkaté mínus, je přejezd od sedačkové lanovky ke kabince, kde by se hodil například pojízdný pás. Kdo zná, určitě ví, o čem píši. Na to ale člověk při všech těch krásných zážitcích zde rychle zapomene.
Pokud bych měla Kaunertal hodnotit známkou jako ve škole, nelze jinak než mu vystřihnout pořádnou jedničku.
Lyžování zde bylo opravdovým zážitkem s velkým Z a určitě patří do jednoho z mých TOP středisek v Rakousku.

 

Testovací jezdkyně Jitka Sklenářová

 

Paní Sklenářové moc děkujeme za report, za který od nás dostala skipas do střediska Kaunertal ZDARMA.

CHCETE SE TAKÉ STÁT  NAŠÍM TESTOVACÍM JEZDCEM A DOSTAT SKIPAS ZDARMA?? NEVÁHEJTE SE REGISTROVAT

Podrobnější info najdete ZDE