Švýcarské Alpy a Italské Alpy

Potvrzení o posunu ledovců mezi Švýcarskem a Itálii za poslední desetiletí přináší čas zaobírat se otázkou o posunu části společných hranic.

Hranice s délkou cca 750 km byly stanoveny v roce 1864. Alpy a přeslavný Matterhorn se nyní potýkají s problémem rychle tajících ledovců, proto by se nyní měly hranice posunout o pár metrů.

Překreslování hranic je technicky náročné, dbá se na zvláštní ukazatele a v případě, že došlo k markantní změně, budou hranice na daných místech posunuty. V nižších polohách jsou hranice definované fixními body a neměnné.  

Rovné čáry

Ve středních a nižších polohách jsou hranice tvořené rovnými čarami mezi přesně danými body. Ve vyšších polohách jsou hranice smluvně určené.  Nejlepší způsob jak to vysvětlit je, že existují určitě přírodní jevy, přes které hranice přechází a jejich poloha je definovaná. Proto je nevyhnutelné přizpůsobovat hranice změnám v krajině.

Nová mapa

Mapa s novými hranicemi je už připravená. Ani Švýcarsko ani Itálie ji ještě nepodepsaly, proto je změna hranic zatím neoficiální. Itálie se bude muset přizpůsobit i změnou ústavy, tak aby v ní byla zahrnuta „pohyblivá hranice“. O této novince se diskutuje v italském parlamentě.  

Žádné přímé důsledky

Situace by mohla být v jiných částí světa závažnější, ale při této změně hranic nedojde ani na jedné straně ke změně přístupu k přírodním zdrojům. V tomto případě se Švýcarsko vyjádřilo, že změna bude zanedbatelná.
Nová hranice nebude mít ani na obyvatelstvo žádné přímé důsledky. Posun o několik metrů neovlivní žádnou z krajin, ani společenské vztahy, které jsou dané dlouhodobou spoluprácí.

Zdroj: swissinfo, Justin Häne